Souboj vyfešákovaného Fialy a barového rváče Babiše

Když jsem si přečetl rozhovor kolegyně Renaty Kalenské s předsedou ODS Petrem Fialou, vybavil se mi chorobopis nejmenovaného člověka. Rachitik a svaly chabé. Taková je politická konstituce občanských demokratů.  

Dospět k tomuto názoru nebylo složité. Pomyslné celkové zjištění zdravotního stavu zmíněné opoziční partaje tak lze přetavit do obrazu setkání dvou politických soupeřů v baru. Jeden se dostavil v perfektním ohozu s kravatovou smyčkou u krku, druhý zrovna přišel z tělocvičny na pražském Chodově. Uhádnout kdo je kdo, taky není složité. "Čau Fialo, co tvoji lidé?"

Bar tak rovněž pomyslně nahradí prostředí volebního soupeření a můžeme s tím divadlem začít. "Přišel jsem tě porazit a že po vítězství budu sestavovat vládu, o tom není sporu. Však se tím nijak ani v médiích netajím," uvede Petr Fiala začátek svého konce. Protože v baru jsou většinou senioři a lídr Hnutí ANO jen mávne rukou. Avšak na barmana, aby hostům na jejich účet poručil dalšího panáka. Ten účet je totiž stejně nás všech, rozuměj daně, z nichž každá vláda staví svou politiku a stavěl by ji i Petr Fiala. Jen tu možnost nemá, zato Andrej Babiš vrchovatě. A chová se podle toho, senioři a jim podobní současného premiéra velebí.

Abych nezapomněl, v baru postává i pár intelektuálů, kterým se politika Babišovy kohorty taky nelíbí. Jenomže při pohledu na svého blazeovaného fešáka předem klopí oči, anžto Babiš je úžasem po ramenatém úvodu lídra ODS doširoka otevřel. Nikoliv z úžasu, ale nad troufalostí někoho, kdo po první ráně z baru přímo vyletí. Nedá mu tu pecku Andrej Babiš, ale senioři a jiní premiérovy fankluby, toho času důkaz výsledků předvolebních průzkumů.

Nejsmutnějším faktem pomyslné "barové slovní strkanice" je, že do předvolebního souboje jde ODS vskutku jako rachitik, který se nepoučil z obsahu svého chorobopisu a nemakal na sobě, aby aspoň uzvedl svou vlastní troufalost, která jej stejně přišpendlí k zemi. Zdůrazňuji, že nejsem přívržencem jedné ani druhé partaje, ale pouhý realista. V tom smutku mě utvrdil právě Petr Fiala, který realitu spatřuje jen v představě něčeho, čemu se říká komplex politické méněcennosti. Barový rváč má jiné starosti. Uhlídat svou bandu v dobré náladě. Po každé rundě je v ní hned zase líp.