Umyté ruce ČSSD. Všechno teď odskáče předseda Hamáček

Musíme se semknout a voliče přesvědčit, že sociální demokraté jsou stále stranou budoucnosti. Tolik parafráze ze sjezdu tehdy nově zvoleného lídra ČSSD Jana Hamáčka.

A tak se straníci i jejich sympatizanti semkli, udělali referendum o vstupu do Babišovy vlády a rozhodli, že jim v ní bude dobře. Jenomže není, z lídra je teď hadrový panák, ať už se mu to líbí, nebo ne. Jasně, že se mu to nelíbí a jeho „ultimáta“ spojená s výhrůžkami odchodu z vlády, už baví kdekoho. Protože po čertech nelíbivá politika sociálních demokratů a vzniklá vládní krize kvůli doposud neznámému absolventu gymnázia, vzdělání to zřejmě dostačující k ministerské funkci, už není jen smutek k čisté podobě, ale nebezpečí pro bránici soudného člověka.

Bohužel, je to tak a sociální demokraté nezapřou svůj smysl pro humor. Jejich preference jsou fuč, budoucnost strany nijaká a ti přemýšlivější, rozuměj vychytralejší, se usnesli, že průšvih strany, tedy neumětelství bránit se Babišově „al caponetství“, odskáče pouze jejich předseda. A tak mu dali „mandát“ za všechny sociálně demokratické ministry okamžitě předhodit premiérovi demise a měj se, Andreji, moc hezky. Jenomže Andrej se mít hezky bude. Právě proto, že je Jan Hamáček předsedou. Budou se mít hezky i sociální demokraté, protože mají Jana Hamáčka. Tato banda vykuků z vlády odejde jen z vůle voličů a do voleb ještě pár pátků zbývá. V Česku už se nedělá politika, je to honička kolem stolu a kdo dostane pomyslnou babu, ten kluše na Hrad nebo do Lán foukat si bolístka. Hlava státu moudře zakývá a rozhoduje i o tom, kdo se ke stolu vrátí a kdo ne, aby honička, k jeho velkému pobavení, mohla zase pokračovat.

Zákony se neschvalují, sněmovna funguje na čtvrt plynu a po chodbách malostranských paláců tvoří se debatní kroužky, mudrujících o dnech budoucích. Tedy o jejich vlastní budoucnosti se všemi prebendami, plynoucích v plné míře i ve dnech prázdnin. Být politikem je v podstatě skvělá zábava, kterou daňový poplatník hradí taky v plné míře. Aby nijak nepolevil, připravované zvýšení daní, jakožto jediný návrh zákona nijak zvlášť opozicí nebombardovaný, nepochybně hned v prvním sněmovním čtení projde. Jako foršus pro vlády budoucí, která taky bude muset lepit díry v rozpočtu, rozházeném vládou minulou.

Takže pro daňového poplatníka je jedno, zda sociální demokraté ve svém humoristickém seriálu Odcházení dojdou svému konci teď nebo až někdy jindy. Obyčejný makáč bude muset makat pořád, senioři dostali svůj jogurt denně navíc a mladá generace může nacvičovat další protesty na různých pláních, protože současný stav nevětší nic dobrého ani pro budoucnost, která se už nyní utápí nikoliv v politice, ale v malosti těch, kteří politiku dělají. Kdyby všichni ti opozičníci i koaličníci měli takříkajíc „pořádné koule“ a bylo v nich i kus chlapa, nehonili by se kolem stolu, ale roztřískali ho pěstmi v návalu vzteku, že volič není jen kus pitomce, kterého je třeba „pod koulemi“ před volbami polochtat a pak kopnout někam. Na řadě by teď měl být volič a špičatá bota by měla být zase v módě. Teď už, aspoň vy chytřejší, víte proč.