Doba úžasně přeje maskotům morálního úpadku

Představte si svá školní léta. Přísný kantor, ve třídě kostelní ticho. Prostě respekt. Kantor pak ze zdravotních důvodů často ve vyučování absentuje, nastupuje suplent. Už tak přísný není, nemá ani přímý vliv na prospěch žáků.

Ti to vědí, morálka se uvolňuje. Tím více, když se suplenti často střídají. Místo původního přísného a spravedlivého kantora, jehož podlomené zdraví už zcela odrovnalo, konečně nastoupil nový kantor. Pěkně na plný úvazek a bez potřeby suplence. Chtěl být taky přísný jako jeho předchůdce, ale byl spíše k smíchu. Přirozená autorita v čudu. Kdo se ve smečce divoké školní zvěře do nováčka netrefil houbou na tabuli, platil hlavě gangu svou svačinou.

Tak nějak se morálka národa v pomyslné třídě Čechů, Moravanů a Slezanů přetavila do tyjátru, kterou nám nepředvádí nějaký upjatý školastyk, ale politikové, kterým jedni tleskají, druzí se na jejich účet dobře baví. Pomyslnou houbou po nich házíme na náměstích, aby z politiky raději vypadli a šéfům gangů, tedy organizátorům demonstrací, platíme svou duší. Zda upsanou ďáblu nebo ne, je věcí svědomí každého z nás. Protože přísný a spravedlivý učitel z politiky taky zmizel. A tak jsme svědky toho, co morální balast například v české televizní kotlině nabízí a zrovna dvakrát se s tím nemaže. Světomoderátor, vlastník a ředitel takové stanice se nerozpakuje poslat svého kritika, toho času ve starostovské funkci jistého pražského obvodu, do řitního otvoru. To kvůli vzájemným osobním výpadům a vůbec jejich někdejším pracovním vztahům. Starosta je nejen podivín a bývalý bulvární novinář, ale hlavně provokatér, jeho myšlenkové pochody jsou srozumitelné možná v nějaké hvězdokupě, kde bude kralovat on sám. A jen sobě.

Divák, čtenář a především volič se zbytkem zdravého rozumu odvrací oči od těch půtek, kdy slovo morálka se mění v nadávku. Smysl pro spravedlnost je přesto hlavním souslovím všech těchto lidí postižených touhou po moci. Hlavně před volbami a po nich se jim zvedá žaludek z každého, kdo se dožaduje splnění předvolebních slibů. Následně jsme my, voliči, svědky dalších lumpáren a lumpárniček, na hony vzdálených morálním kodexům, které má ve stanovách kdekterá politická partaj. Zda už jen jako humornou přílohu, je na posouzení každého, kdo má vůbec chuť a hlavně odvahu něco podobného číst.

Morální aspekt společnosti se postupně vytrácí v chytračení s odůvodněním, že taková je holt doba, a ta plodí své maskoty. A tak si zbytek lidiček, co se z toho všeho ještě nezcvokli, možná představuje, že když už se veřejně posíláme do....tak nechť je řitní otvor stále dostatečně velký na to, aby se do něj tito bezskrupulózní týpci jednou vešli úplně všichni.