Zeman opět složí prezidentský slib. Budou to zase sliby chyby?

Sympatizanti Miloše Zemana mají dnes nepsaný svátek, odpůrci jeho znovuzvolení asi ne. Ve Vladislavském sále Pražského hradu dnes hlava státu zasedne za stůl T.G Masaryka a složí prezidentský slib.

Zrovna tak jako před pěti lety po vítězství v první veřejné prezidentské volbě. Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit....zazní z úst vrchního velitele ozbrojených sil a „dolních desti milionů“. Emoční chvilka jak má být, však se něco takového v těchto historických prostorách sídla českých králů neodehrává každý den. Následuje podpis a celá ceremonie končí.

Končí tím ale také iluze, že sliby se mají dodržovat nejen o Vánocích. Neboť ve vší úctě k hlavě státu, se kterou bychom k ní měli jako národ vzhlížet, se tak neděje. Protože sliby chyby - jako by si v tom Miloš Zeman v uplynulých pěti letech liboval. Podle dostupných informací těch slibů splnil celkem patnáct, třináct jich porušil, čtyři byly nesplnitelné a stejný počet slibů se zatím nehnul z místa.

Na prezidentem stabilně porušovaný slib vetování zákonů si sněmovna už zřejmě zvykla. Co na tom, že v předvolební kampani hlava státu slibovala pravý opak. Důvod není těžké uhádnout – zákony předkládala zejména ČSSD. Jak známo, sociální demokraté, ještě v čele s Bohuslavem Sobotkou, donedávna byli s prezidentem v permanentní válce. Válečnou sekeru ale zatím nezakopal, jen se s novým lídrem ČSSD dohodl na jistém příměří. Co se jiných předvolebních slibů týče, výčet by byl stejně dlouhý, jako iluze o jejich plnění. Viz omezený hradní aparát – „vezmu si na Hrad jen tajemníka a řidiče.“ Na seznamu Kanceláře prezidenta republiky těch lidiček najdeme hned osm. Stále je to ale menší počet, než má poradců, které v předvolební kampani nepovažoval za nutnost. Prý mu budou radit ministři. Neradí mu ani jeden, zato poradců má patnáct. Ale už dost o tom, o ničem jiném bychom nepsali.

Novým slibem totiž Miloš Zeman píše i novou kapitolu, která se tak jako tak zapíše do novodobých polistopadových českých dějin. A bude tu kapitolu psát každý den až do konce svého mandátu. Tu pomyslným písmem černým, tu zase možná i písmem v jiné barvě. Jde jen o to, zda rozlišovací schopnosti hlavy státu budou na stejné výši, jako jeho buldočí vytrvalost se k psaní dějin českých prezidentů dopracovat. Už nyní si ale může být jist, že stůl, za nímž budou podepisovat slib budoucí jiní prezidenti, se po Zemanovi jmenovat nebude. Nebo možná jen významné datum, sobota 4. listopad, jako Den odcházení Zemanovy cukrovky. Svátek vítězství nad diabetes. Poklona vědě. A zase nikoli prezidentovi. Protože národ jako celek se vždy pokloní jen tomu, kdo se v celé své velikosti dovedl klanět i svému národu.