Současnost plodí stejné týpky s atributem samožerství, řečeno lidově. Je to v podstatě nejdříve pokus zviditelnit se, který, když se v prvotní fázi podaří, přerůstá v potřebu pokračování. Fantazie u těchto lidí je veliká a zároveň nebezpečná. Protože nejdříve část společnosti pobaví, než se stane stejnou obětí manipulace, jako předešlá oběť patologického individualismu daného jedince. Ten se mění v chorobnou touhu za každou cenu na výsluní setrvat a sebereflexe u něj zcela vymizí. Paradoxně se takovému jedinci daří, protože vždy se najde někdo, kdo mu zatleská. Takřečený samožer má pocit geniality a vstoupí do poslední fáze sebedestrukce - miluje sám sebe.
Pavel Novotný je členem ODS. Enfant terrible, čili zlobivý chlapec, je teď nedílnou součástí partaje, ale zároveň někým, kdo partaj buď zcela dehonestuje, nebo ještě hůř, úplně zesměšní. Předseda Petr Fiala je vlastně v těžké pozici. Sám blazeované povahy vzdělance zřejmě jen těžce tráví excesy svého soukmenovce, ale zatím se nezmohl na něco, čím by jej klepl přes prsty. Důvod je zřejmě taky prostý - v partaji se nachází názorový proud, který v eskapádách Novotného podporuje. A to ze zcela primitivního pocitu mediální přitažlivosti.
Kdo je vidět, ten přináší body. Není to dobrá strategie v momentu, kdy partajně názorově opěvovaný jedinec je vlastně stejného charakteru jako jeho příznivci. Což jen dokazuje fakt, že vykastrovaná ODS nedeleguje do mediálního popředí osobnosti, ale dokazuje tím vlastní selhání. Bulvární brutalita nemá v politice co dělat a stejně se ve volbách vymstí. Protože u potrefených jedinců s jídlem roste chuť a hlavně tím více zesměšňují nejen sebe, ale i mateřskou partajní stáj, která se z dostihových koní stává příbytkem mezků a koz.
Není už pochyb, že Pavel Novotný by se tak choval s jakoukoliv jinou politickou příslušností, když by mu to dovolila. Kde jsou konečné meze, neukáže Petr Fiala, ani nikdo jiný. To ukáže osud člověka, který je mu životem daný. A že má někdy tvrdý dopad, dokazuje právě historie. Tím více, když do té doby v Pavlu Novotném vítězí pocit neporazitelnosti a nezřízená chuť to všem za každou cenu dokazovat. Zatím ale nedoložil, co dokázal ve funkci starosty Řeporyjí. Jestli se tamním občanům teď žije lépe a infrastruktura jen vzkvétá, rád si o tom někde přečtu. Ať hledám kde hledám, zatím nikde nic.