Měl jsem onehdá víc vlasů, úsměv sňatkového podvodníka a pocit nedostižného namachrovance, kterému se v žurnalistice daří. Kordony zpěváků a herců jako pracovní prostředí. Respekt před osobnostmi pomalu a jistě ustupoval, jak by ne, když obden při těchto příležitostech jsme si stáli tváří v tvář. Oslovil jsem Karla Gotta. Pikantérie se tehdy chtěly, národ se má bavit, kladlo nám na srdce vedení redakce. Proč ne, bavme se tedy u toho taky.
"Co byste rád?" zeptal se mně Mistr.
"Co se vám na tomhle večírku nejvíce líbí?" ušklíbl jsem se.
"Nerozumím," zdvihl obočí nechápavě.
"Mám na mysli třeba náladu nebo tak něco," pokusil jsem se Mistra navigovat k obšírnější konverzaci.
"Já mám vždycky dobrou náladu a nic nikdo mi tady zatím nevadí." usmál se. A všiml si, že můj pohled ho fest rentgenuje. "Vám se tady něco nebo někdo něco nelíbí?"
"Vaše kravata zrovna nic moc," zvedl jsem významně obočí. Mistr rovněž.
"Ta vaše taky za moc nestojí."
"Je erární, to víte, nosíme ji v kapse na střídačku pro případ potřeby. Dnes je řada na mě," pokusil jsem se o humor. Špatně. S Mistrem to ani nehnulo. A začal se dívat jinam. Situaci zachránil Pavel Vrba. Textař královského ražení. Zrovna mi poklepal na rameno. "Tak se té naší desce docela daří," pronesl.
"To rád slyším, " poznamenal jsem a Karel Gott se opět otočil ke mně. a hned udiveně: "Máte něco společného s Pavlem?"
"Psali jsme spolu pár písní pro Dalibora Jandu," odpověděl Vrba za mně.
Karel Gott nic. Pak se k němu otočil a usmál se. Pak se podíval na mě a řekl: "Vy jste vážně divnej člověk," a vzdálil se.
Nutno dodat, že tuto krátkou konverzaci poslouchal i Ladislav Štaidl. Probírali jsme krátce předtím jeho podnikání. Vlastnil v tu dobu cihelnu.
"Proč Karel tak rychle odešel?" zeptal jsem se udiveně.
"Protože jsi mluvil jak pitomec," konstatoval Štaidl. Zřejmě už jen holou skutečnost. Ta pravá s jistotou byla, že Gottovo džentlmenství mu zakazovalo to dávat pitomcům, jako mě, vyloženě najevo.
Závěr? Jen ten, že kdo se po smrti Mistra nyní ohání jeho jménem ve všech pádech a srdcebolem, vzkazuji, že by měli taky najít aspoň kousek odvahy a rovněž se přiznat, že vždy nemuseli být v jeho očích ti, kdož se teď jeví jako jeho největší kámoši. Že je něco špatně, pitomec totiž hned pozná. Pakliže není úplný pitomec.
A Mistr mi na tom obláčku snad aspoň teď odpustí.
Vy jste vážně divnej člověk, řekl mi Karel Gott
Další články blogera
Petr Štrompf
Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu
Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.
Petr Štrompf
Neutrální Rus na olympiádě? Stejná marnost, jako chtít utopit rybu
Na olympiádu v Paříži nebudou smět sportovci, kteří aktivně podporují válku nebo patří do ozbrojených složek, a reprezentační týmy. Kdo to ale skutečně zajistí?
Petr Štrompf
Putin musí zůstat u moci. Jinak Západ nevyhraje
Svět je po osmdesáti letech opět na rozcestí. Diktátoři cítí příležitost, jak utvořit nový světový řád podle jejich představ. Žádná svoboda, ani práva. Demokracie kopnutá do rozkroku teď musí přejít do útoku.
Petr Štrompf
Buď debil, chovej se jak debil a budeš slavný debil
Svět médií se přetavil na pseudozábavu všeho druhu. Hlavně ta internetová nemají zábrany. Že je nová doba s novou generací? Ano, je. Bohudík i bohužel.
Další články z rubriky Ostatní
Ladislav Jakl
Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?
Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?
Milan Šupa
Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha
Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.
Jiří Herblich
Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství
Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.
Yngvar Brenna
Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi
Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Počet článků 301 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1412 |
Novinář a spisovatel, publikováno sedm knižních titulů. Autor řady písňových textů a vlastních pohádek s povolením je svým vnukům vyprávět. Zejména tu O opilém krtečkovi.
Autorova poslední kniha je román z vězeňského prostředí s názvem Kulku neuslyšíš. Román popisuje příběh studenta práv ve výkonu trestu.